Květen 2013

Projekt 30 days challenge

26. května 2013 v 16:22 | Annie |  Projekt 30 days challenge

Ahoj!
Nejprve vám opět patří ohromné díky za množství povzbudivých komentářů a krásnou včerejší návštěvnost!
Děláte mi takovou radost! Moje nálada je sice dost mizerná, ale díky vaší podpoře je mi ihned o něco lépe! Děkuju!


Pojďme ale k náplni dnešního článku.
Z nadpisu je jasné, že chci konečně rozjet nějaký takovýto projekt. Projekt 30 days challenge se mi zalíbil a řekla jsem si, že když chci pořád něco takového na blogu taky psát, proč nezačít s tímto.
Tento projekt už jsem u pár blogerů viděla a našla jsem ho u jeho ztvořitelky- Terrie
Tím si jí od něho půjčím a zároveň jí tím děkuji!

A oč tedy půjde? Koukněte na témata pro jednotlivé dny-

Day 1 - Popiš sama sebe
Day 2 - Tvoje oblíbené jídlo a pití
Day 3 - Oblíbené televizní seriály
Day 4 - Co bys chtěla stihnout předtím, než zemřeš
Day 5 - Oblíbené filmy
Day 6 - Tvoje vysněná práce
Day 7 - Země, které bys chtěla navštívit
Day 8 - Tvoje oblíbené místo
Day 9 - Vypiš prvních 15 písniček, které ti naskočí na přehrávači
Day 10 - Napiš něco o tvých nejlepších přátelích
Day 11 - Popiš svého vysněného kluka a čeho si na klucích všímáš
Day 12 - Napiš něco o své škole
Day 13 - Popiš město nebo vesnici, kde žiješ
Day 14 - Vyjmenuj svoje závislosti
Day 15 - Oblíbené knihy
Day 16 - Vyber 10 nejhezčích obrázků, které tě zaujmou na Weheartit
Day 17 - Napiš 4 věci, které bys nikdy neudělala
Day 18 - Vypiš 8 způsobů jak získat tvoje srdce
Day 19 - Proč jsi začala s blogem
Day 20 - Co ráda děláš ve volném čase
Day 21 - Co miluješ
Day 22 - Můj vzor
Day 23 - Vypiš 4 věci, které bch chtěla umět
Day 24 - Napiš 3 věci, které si přeješ aby se nikdy nestaly
Day 25 - Popiš poslední dva roky svého života
Day 26 - Nejoblíbenější oblečení
Day 27 - Tvůj momentální stav (zadaná nebo singl)
Day 28 - Jeden trapas
Day 29 - Na co, jsi ve svém životě hrdá
Day 30 - Napiš něco, co se u tebe za poslední měsíc změnilo

Přidávat to každý den samozřejmě nebudu, vmíchám to mezi mé ostatní články, bude to takové volné.
Doufám, že se vám moje "zpověď" bude líbit a že vás to bude jakž takž bavit číst.

1. den začnu psát v nejbližší době (dnes, zítra či v úterý, uvidíme...).
Těším se už teď. :)
Fajn, jdu kouknout k vám a musím se mrknout taky na učení.

Zatím se mějte,

Annie!



Krásný víkend - pche, jaká to ironie...

25. května 2013 v 12:44 | Annie |  Když mám chuť psát a psát...

Ahoj, přeju všem pěkný víkend.
No, upozornění předem- tenhle článek nebude mít hlavu, ani patu, jelikož teď se prorvalo na povrch mé rozzuřené, zklamané a zničené JÁ.
Danger- výlevka citů přichází!

Usmívám se jak cvok a ve vnitru hořím? Měla bych plakat? Jsem blázen, nejspíš.
Asi bych měla říct, o co jde, jelikož jinak si budete říkat, co to k čertu je?
Zkrátka a dobře- právě před hodinou jsem se dozvěděla, že kluk, do kterýho jsem bezmezně zabouchlá, se dal dohromady s jednou pizdou, s prominutím.
FUCK ALL!


Takže jsem vážně byla celou tu dobu naivní? Kill me, NOW!

Jsem naštvaná, to teď chvilku budu. Ale bojím se té druhé části, až přijde zklamání. A vím, že to nebude trvat dlouho, už teď cítím, že rozzlobenost pomalu, ale jistě střídá bolest, zklamání...

Budu potřebovat chvilku, abych to vztřebala. Musím to překousnout a pomalu si zvykat a po čase (jestli to teda půjde) "jít zase o dům dál".
Vím, že to půjde, ale bude to těžké. Musím si věřit, věřit, že to zvládnu. Blog mi v tom pomůže, vždycky mi pomůže se vypsat a taky moje kamarádka, ta je tu pro mě vždycky.
Není všemu hezkému konec, můžeme být přátelé, z mé strany strašně obtížné, ale šlo by to, možná.


A jak vypadá moje plocha monitoru? Ha, vypovídá o mé náladě-

(malá ukázka, vlastní jednoduchá tvorba)

Netrapte se tím, netrapte se mnou. Přejdu ještě k jiné věci.

Díky, díky moc za vaše pozitivní komentáře u minulého článku, moc jste mě potěšili.
Čekejte v brzké době ty fotky z mého života a taky pár tipů na seriály a samozřejmě moje obvyklé deníčkové články.

Ještě bych klidně psala, ale nevím, jak by to dopadlo. Nechám to, až vychladnu, bude to lepší.
Omlouvám se za takový článek, občas je vážně dobré se takhle vypsat. A kdo nechce, číst to nemusí.
Mám vás ráda, tady je to takový útěk od reality, sice jen částečný, ale i tak, jsem tady teď mnohem radši "než tam venku".

Doufejme společně, že příště to bude pozitivnější článek.
Zatím se mějte!

Annie



Opožděné díky za lay + ozvání se po 150 letech

23. května 2013 v 17:59 | Annie |  Když mám chuť psát a psát...

Zdravím!
Vím, jsem příšerná, zase se ozvu po měsíce. To je moje negativní vlastnost, když se jedná o blog či něco podobného. Omlouvám se, ale je to tak, jak jste psali u předchozího článku- blog není povinost. Je to v podstatě koníček, ale pro úspěšný blog je třeba aktivita, že? A co já dělám celý měsíc? Každý den si říkám, že se musím ozvat na blog a pak to nechám na zítřek. Příšerný, omluvte mě, chci zase začít znovu normálně přidávat. Jen mám toho poslední dobou nějak nad hlavu. A vlastně ani nevím, jestli se mám dobře nebo špatně. Jsem zmatená. Pojďme na to postupně.


Nejdříve bych chtěla provést děkování. Poděkování za úžasný layout, který už tady můžete nějakou dobu vidět. A já teprve teď píšu poděkování, stydím se. Takže- děkuji moc Beatricii za to, že mi lay věnovala a veliké díky patří taky Dincii, která tento dokonalý design vytvořila a nastavila mi ho. Holky, děkuju vám, jste úžasné! :))

Dál bych vám chtěla říct, jak to teď bude. No, chci začít přidávat, tak, jak jsem přidávala před tímhle "zkratem". Čekejte jako obvykle zápisky z mého života (a že mám, co dohánět, všechno vám napsat), fotky, nějaké tipy a znáte to, v podstatě to, co jsem měla v plánu už před tím měsícem.


A jak žiju já? No, 50 na 50. Občas mám chuť se radostí rozplakat, občas se rozplakat žalem a vykřičet se na celý svět. Mám se skvěle, zároveň druhý den bych jen seděla na sedačce a na tváři měla tupý výraz. Asi to znáte. Můj život se motá pořád okolo toho samého (dalo by se říct)- okolo Něho, kde je to taky 50 na 50, někdy si říkám- sakra tohle nemůže být jen kamarádství (ty pohledy, úsměvy, rozhovory, VŠECHNO) a někdy- má mě jen jako kamarádku... Je to složité, ale pořád doufám v šťastný konec, snad nejsem tak naivní, jak si momentálně připadám. Dál je to o škole, okolo starostí (ale i radostí samozřejmě) doma a okolo dalších věcí. Znáte to. To je můj život schrnutý do posledního měsíce, no, asi tak bych to nazvala.


Takže, jak jsem psala, chci to tu zase oživit, dál se věnovat blogování. Nevím, jak budu přidávat často, přece jen- poslední dobou jsem stále hlavou v oblacích... Ale pokusím se.
Chybělo mi to, chybělo mi se tady takhle vypsat. A vím, že budu mít, co dohánět u vás. Takže jen, co to dopíšu, kouknu k vám, u toho budu mít puštěné CD Lany Del Rey (♥). A čekejte taky nějaké fotky z mého života, ať jen pořád nemusíte číst a můžete se taky jen tak dívat. :)

Těším se, až napíšu další článek, těším se na vás!
Zatím se mějte,

Annie!